Dalších 14 dní v pekle socialistického ráje - KLDR

Cestopis

Den šestnáctý

Let do Vídně je dlouhý, moc toho nenaspím, ale něco jo. První jídlo je spíš takový půlnoční snack, muffin, sendvič a nějaký cake, proč ne. Po letadle horem dolem skoro pořád chodí voda, takže není třeba nikam courat. Mám fajn místo v trojce v místě, kde se letadlo zužuje, hned za poslední středovou čtyřkou. Vedle mě seděla nějaká hyperaktivní bába, ale ta se po pár pokusech a nezdarech nakonec upíchla někam asi s manželem dohromady, a tak mám středové místo volné. Tak to mám rád a tak nějak jsem si to plánoval. Navíc mám dvě obrazovky, ne že bych teda chtěl moc na něco koukat - a v IFE Air China ani není moc na co - ale už ten pocit, že můžu mít na jedné obrazovce mapu a na druhé si něco klikat, je fajn.

Někde u Moskvy se začíná nosit snídaně: čínská rýžová srágora nebo omeleta, tak co tak asi, z asijských překvapení už jsem vyrostl. Nic moc, ale neurazí. 

Ve Vídni je to krkolomné, horem, dolem, pasovka rychlovka automat, Číňanů čeká milión na manuál a musím se k automatům proboxovat, ale furt lepší, než tu stát s nima. Salónek Sky, a tam to začne. Jdu do toho. Třepou se mi prsty. INTERNET. Magic. Facebook. Youtube. Zprávy. Email. Civilizace. Stres. Srdeční choroby. Předčasná smrt.

Deset minut před plánovaným boardingem opouštím salónek (už jste se někdy k snídani přecpali banánky v čokoládě?) a jdu na gate. Bohužel letadlo z předchozí rotace... ale i tak jsme v Praze jakž takž rychle, než nás dovezou z letadla, tak už kufry jezdí po páse. Beru, bus, metro, a... a do práce. Na dnešek už jsem si nevzal dovolenou. Asi tak po druhé v životě jsem udělal trip z práce do práce. Jako není to úplně dobrý nápad. Večer stíhám tak akorát vybalit a padám do postele.

? - THE END

Tož tak, toliko k druhé "expedici" do KLDR. Místa, kde vám je Spotify, Tripadvisor, Google Maps k ničemu, ale zato si můžete s lidma u jídla povídat, nikdo se nešťourá mobilem v uchu a lidi mají dvě ruce k jídlu. Uvidíme, zkusím časem s Julií naplánovat nějakou Advanced for Advanced cestu na Pektu a možná někam, kam se nikdo nedostane. Cestu bez zlatých soch, DMZ, cirkusu, ale další hory (Mt Kuwol), třeba nějaký celodenní trek, třeba tu ZOO nebo akvaparpark. Místa, kde jsou lidi. Živí, spontánní Korejci.

Komentáre
Odoslať